[solo:] E|--12-12-11-11-10-10--9--9--8--8--7--7--6--6--5h3h0--| [TEXT:] [E] (1) Zas mi říkal že má něco pro mě [E7] a to něco, vitamín prý je. [A] [A7] Já však nechci žádnej sajrajt v domě, jé [E] přináší jen hlad a výdaje. [G] [E] [G] [E] mám pro zdraví svůj vlastní, žebřík joulový, [G] [E] [X] [solo] nejčestnější místo, na něm drží vepřový. (2) K snídani dám šest buličích oček, k přesnídávce tláču s cibulí. V poledne se na mě směje bůček, jé, po osmi knedlících se jen zahulí. Pak se chvíli šoupnu, do příčný polohy, a sním o řízku silným, jak můj palec u nohy. (3) Odpolední svačinku už spojím, v restauraci přímo s večeří. Než to všechno pěkně v klidu dojím, jé, s dalším pivem se už sešeří. Jestli ještě jedno? Co se ptá ten vřed? To dá přece rozum, pingle s IQ nula pět. (4) Nevím co je mrkev nebo kivi, soja nechť mi kvete na hrobě. Z ovoce uznávám jenom slívy, jé, v přepálené, čiré podobě. Možná ještě broskev nebo meruňku, tak nelelkuj a nalejvej, ty starej šizuňku. Tak se valím tím přiblblým světem, makrobiotických orgií. Nejsem přece žádnej, malej kretén, jé, na kterýho boudu ušijí. O joulech vím svoje a to mě teda ctí, kdo o nich nemá pojem, ten si šlape po štěstí. (I) Vitamíny! Z mého domu! Pochodem vchod!

Fit pro život

Ladislav Straka

4

01. 07. 2015